Optimální výkon UV práškových barev

Práškové lakování vytvrzené ultrafialovým světlem (UV práškové lakování) je technologie, která kombinuje výhody termosetového práškového lakování s výhodami technologie tekutého ultrafialového lakování. Rozdíl od standardního práškového lakování spočívá v tom, že tavení a vytvrzování jsou rozděleny do dvou odlišných procesů: po vystavení teplu se částice práškového laku tvrditelného UV zářením roztaví a stékají do homogenního filmu, který je zesíťován pouze tehdy, když je vystaven UV záření. Nejpopulárnějším zesíťovacím mechanismem používaným pro tuto technologii je proces volných radikálů: aktivace fotoiniciátorů v roztaveném filmu UV světlem vede k tvorbě volných radikálů, které iniciují polymerační reakci zahrnující pryskyřičné dvojné vazby.

Aspekt konečného povlaku a výkon závisí na výběru pryskyřičných systémů, fotoiniciátorů, pigmentů, plniv, aditiv, podmínkách procesu práškového lakování a parametrech vytvrzování. Účinnost zesíťování specifických formulací a podmínek vytvrzování lze hodnotit pomocí diferenciální fotokalorimetrie.

Nedávná optimalizace UV práškových laků vedla k extrémně dobrému vytékání, díky čemuž je možné dosáhnout hladkých povrchů při teplotách až 100 °C. Technologické a ekonomické výhody vysvětlují rostoucí zájem o UV práškovou technologii.

Kombinace polyesterových a epoxidových chemických látek vyvinutých pro UV prášky umožňuje plně vyhovět náročným požadavkům segmentů trhu, jako je dřevo, dřevěné kompozity, plasty a kovy. Ačkoli jsou „hybridní prášky“ kombinující polyesterové a epoxidové pryskyřice známé v termosetových prášcích již více než 20 let, stupeň vytvrzení dosažený při nízkých teplotách (např. 120 °C) je „dostatečně dobrý“ až po dlouhé době vytvrzování. Naproti tomu UV vytvrzované práškové laky splňují nejpřísnější specifikace po „několika minutách“ působení tepla a UV světla.