Předúprava fosfátových povlaků pro ocelové podklady

Předúprava fosfátových povlaků pro ocelové podklady

Uznávanou předúpravou ocelových podkladů těsně před aplikací prášku je fosfátování, které se může lišit v hmotnosti povlaku.

Čím větší je hmotnost konverzního povlaku, tím vyšší je dosažený stupeň odolnosti proti korozi; čím nižší je hmotnost povlaku, tím lepší jsou mechanické vlastnosti.

Je tedy nutné volit kompromis mezi mechanickými vlastnostmi a korozní odolností. Vysoká hmotnost fosfátového povlaku může způsobit potíže práškové barvy v tom, že může dojít k prasknutí krystalu, když je povlak vystaven místně působícím mechanickým silám, např. ohýbání nebo náraz.

Vzhledem k vynikající adhezi práškového povlaku k fosfátovému povlaku k rozpojení obvykle dojde na rozhraní fosfát/kovový substrát spíše než na rozhraní fosfát/práškový povlak.

Na fosfátové povlaky se vztahuje BS3189/1959, třída C pro fosforečnan zinečnatý a třída D pro fosforečnan železitý.
Jemnozrnný krystalický fosforečnan zinečnatý se doporučuje při hmotnosti povlaku 1-2g/m2 a pro fosforečnan železitý při 0.3-1g/m2. Aplikace může být provedena stříkáním nebo máčením. Chromátová pasivace není obvykle nutná.

Povlaky s fosforečnanem železa se obvykle nanášejí stříkáním ve tří nebo čtyřstupňové operaci. Dílo obvykle před sušením prochází dvěma sekcemi oplachu vodou.

Fosforečnan zinečnatý může být aplikován stříkáním nebo máčením v pětistupňové operaci, tzn. alkalické odmaštění, oplach, fosforečnan zinečnatý, dva oplachy vodou.

Je nezbytné, aby byl obrobek po fosfátování co nejdříve po vysušení nalakován práškovou barvou.

Předúprava fosfátových povlaků